Domácí mazlíčci v digitální době – co dělat, abychom je ochránili?
1. 8. 2018
Domácí mazlíčci v digitální době – co dělat, abychom je ochránili?

​Společnost Kaspersky Lab společně s agenturou Opeepl provedly průzkum mezi 7 765 chovateli domácích mazlíčků ze všech koutů světa*. Zajímaly se o to, do jaké míry ovlivňují moderní technologie bezpečnost čtyřnohých společníků. Ukázalo se, že každý pátý chovatel používá nějaké digitální zařízení, které mu umožňuje dohlížet na svého mazlíčka. U 39 % z nich toto zařízení ohrozilo bezpečnost mazlíčka nebo jim samotným způsobilo újmu.

Společnost Kaspersky Lab se letos ve druhém čtvrtletí zabývala zranitelnostmi GPS trackerů určených především pro kočky a psi. Odborníci zjistili, že tato zařízení mohou hackerům poskytnout nejen informace o momentální poloze domácího mazlíčka, ale umožní jim proniknout i do domácí sítě a ukrást uživatelská data. V průběhu monitorování situace v této oblasti odborníci zjistili, že se podobné digitální technologie nevyskytují pouze u trackerů, ale i u spousty dalších zařízení pro domácí mazlíčky. Mezi nejoblíbenější patří webové kamery, díky nimž majitelé sledují své chlupáče. Smartphony a tablety se speciálními hrami pro kočky a psi. Digitální hračky nebo automatické dávkovače krmiva a vody.

V případě těchto zařízení ale neexistuje záruka, že například chybný regulátor teploty vody neudělá z akvária hrnec s vroucí vodou. Nebo že automatický dávkovač krmiva nenechá kočku několik dní bez granulí. Představa těchto extrémních situací může být stresující jak pro samotné psi a kočky, tak i jejich majitele. Z průzkumu vyplynulo, že například polovina takových zařízení se může připojit k internetu, a hackeři je tak díky tomu mají na dosah ruky. I kvůli tomu celých 13 % chovatelů uvedlo, že se hackeři nabourali do zařízení jejich mazlíčků. V mnoha dalších případech tato zařízení přestala fungovat, nebo pracovala špatně. To ve 32 % případů ohrozilo život mazlíčka, v dalších 32 % případů mělo negativní vliv na jeho zdraví a ve 23 % na jeho psychiku. Nespolehlivost a chybovost zařízení se negativně projevila na psychiku i u 19 % majitelů.

„Technologie nepomáhají pouze lidem, ale mohou sloužit i našim čtyřnohým společníkům. Díky moderním zařízením nad nimi můžeme držet ochrannou ruku, lépe se o ně starat a poskytovat jim vyšší pohodlí. Ale tak jako v případě všech digitálních zařízení nesmíme zapomínat na rizika spojená s jejich využíváním – tyto stroje se mohou porouchat, nebo je mohou ohrozit hackeři. Je proto důležité myslet na bezpečnost dopředu a zároveň mít záložní plán pro případ, že se porouchají. Samozřejmě je velmi důležité věnovat výběru zařízení náležitou pozornost,“ říká David Emm, hlavní bezpečnostní odborník ve společnosti Kaspersky Lab.

Proto, aby byli domácí mazlíčci v bezpečí před jakýmikoliv riziky, doporučují odborníci z Kaspersky Lab následující opatření:

  • Zjistěte si ještě před nákupem, jestli zařízení, které máte v košíku, nemá bezpečnostní slabiny. Na internetu snadno najdete informace o objevených a případně opravených zranitelnostech. Je velmi pravděpodobné, že přístroj, který si chcete koupit, zkontrolovali odborníci na bezpečnost digitálních zařízení. V takovém případě zjistíte, jaké problémy mohou s přístrojem nastat a zda byly opraveny. V nejlepším případě kupujte taková zařízení, jejichž software byl již vylepšen a umožňuje aktualizace i do budoucna.
  • Změňte přednastavené heslo zařízení ještě před tím, než ho začnete používat. Pro každé zařízení i účet byste měli používat originální, silná hesla.
  • V přístroji zakažte, aby k němu mohl získat přístup někdo cizí, mimo vaši síť – pokud to výslovně nepotřebujete.
  • Zakažte všechny síťové služby, které nepotřebují toto zařízení používat.
  • Pravidelně aktualizujte firmware vašeho zařízení (pokud jsou aktualizace dostupné).
  • Pro vyšší bezpečnost chytrých zařízení ve vaší domácnosti můžete používat speciální bezpečnostní řešení, jako je Kaspersky IoT Scanner. Tato volně dostupná aplikace pro zařízení s operačním systémem Android monitoruje Wi-Fi síť a informuje uživatele o připojených zařízeních a úrovni jejich zabezpečení.


Další zajímavá zjištění průzkumu mezi evropskými chovateli domácích mazlíčků:

  • 45 % Evropanů vlastní psa; 37 % kočku, 13 % rybičky, 10 % ptáka, 7 % králíka a 25 % nechová žádné domácí zvíře.
  • 18 % Evropanů používá digitální zařízení, která jim pomáhají s péčí o domácí mazlíčky.
  • Nejčastěji (27 %) chovatelé používají digitální zařízení pro kontrolu a ovládání teploty a vlhkosti, aby mazlíčkům zajistili optimální prostředí. 25 % používá hry na tabletech nebo chytrých telefonech, určené pro domácí zvířata. Stejný podíl dotázaných nechal své mazlíčky očipovat. 23 % chovatelů spoléhá na elektronické dávkovače krmení a vody.
  • 41 % dotázaných uvedlo, že jsou tato zařízení pro domácí mazlíčky připojena k internetu. Necelých 17 % chovatelů nevědělo, zda je jimi používané zařízení schopné se k síti připojit.
  • Více než polovina (51 %) chovatelů neměla s těmito zařízeními žádný problém. Naopak 13 % uvedlo, že se do jejich zařízení nabourali hackeři. U 22 % přestalo zařízení bez zjevného důvodu fungovat.
  • 62 % evropských chovatelů neplánuje do budoucna používat žádná digitální zařízení ve spojení se svými domácími mazlíčky. Zbylých 38 % o jejich pořízení uvažuje.


* Průzkumu se účastnili pouze majitelé domácích mazlíčků, kteří vlastnili alespoň jeden chytrý telefon. Internetové dotazování proběhlo v květnu a červnu tohoto roku. Respondenti pocházeli z těchto států: Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Belgie, Turecko, Singapur, Austrálie, Indie, Japonsko, USA, Brazílie, Mexiko, Kolumbie, Rusko a Spojené arabské emiráty.


 

 

Komentář Kaspersky Lab k aktuální hackerské vlně na Instagramuhttps://www.antivirus.cz/Blog/Stranky/komentar-kaspersky-lab-k-aktualni-hackerske-vlne-na-instagramu.aspxKomentář Kaspersky Lab k aktuální hackerské vlně na Instagramu<p>​Mnoho uživatelů Instagramu bylo odhlášeno ze svých účtů bez možností obnovení přístupu k nim. Tito uživatelé uvádějí, že ihned po napadení jejích účtu změnili hackeři jejich nickname, profilový obrázek, e-mail a telefonní číslo, takže je téměř nemožné přístup k účtům obnovit.</p><p>Instagram k problému zveřejnil na svých stránkách prohlášení: <a href="https://instagram-press.com/blog/2018/08/14/issue-affecting-access-to-instagram-accounts/" target="_blank">https://instagram-press.com/blog/2018/08/14/issue-affecting-access-to-instagram-accounts/</a></p><p>Zatím není jasné, jak přesně zločinci přístup k profilům na Instagramu získávají, ale nejčastější metodou pro tento druh útoku je phishing. Jen tento rok zabránily produkty společnosti Kaspersky Lab přibližně 68 000 pokusům navštívit phishingové stránky využívající značku Instagram. Je přitom zajímavé, že už na konci července, několik týdnů před touto hackerskou vlnou, jsme byli svědky prudkého nárůstu počtu útoků z asi 150 za den na téměř 600.</p><p>V mnoha případech představují zranitelnost, na kterou hacekři míří, samotní uživatelé Instagramu, když dobrovolně poskytují své přihlašovací údaje na phishingových webech nebo v neověřených aplikacích.</p><p>"Instagram díky své popularitě přitahoval vždy velké množství podvodníků. Počet uživatelů této platformy se vyšplhal na více než miliardu. Jakmile se hackeři dostanou k účtu uživatele, získávají přístup k jeho osobním údajům a komunikaci. Uživatelský profil se pak může sám stát zdrojem škodlivého obsahu, phishingu a nevyžádané pošty, "říká Nadezhda Demidová, security researcher ve společnosti Kaspersky Lab.</p><h3>Pro bezpečnost svých účtů by měli uživatelé dodržovat několik základních pravidel:</h3><ul><li>Neklikat na podezřelé odkazy. </li><li>Zkontrolovat adresu stránky, na které chtějí zadat své osobní údaje. </li><li>Používat pouze oficiální aplikaci nainstalovanou z důvěryhodného zdroje. </li><li>Nesdílet přihlašovací údaje k účtů se třetími stranami.</li></ul>
PowerGhost – nový software ilegálně těžící kryptoměny ve firemních počítačíchhttps://www.antivirus.cz/Blog/Stranky/powerghost–novy-software-ilegalne-tezici-kryptomeny-ve-firemnich-pocitacich.aspxPowerGhost – nový software ilegálně těžící kryptoměny ve firemních počítačích<p>Odborníci ze společnosti Kaspersky Lab objevili nový software nelegálně těžící kryptoměny na firemních počítačích. PowerGhost, jak miner pojmenovali, je zacílen především na firemní uživatele v Latinské Americe. Kyberzločinci ho využívají v cílených útocích, jejichž prostřednictvím úspěšně zvyšují své zisky. Obliba minerů se u počítačových pirátů neustále zvyšuje, a tak jsou firmy vystaveny zvýšenému riziku, kdy jim nelegální software zpomaluje počítačové sítě a tím pádem i firemní procesy.</p><p>Minery těžící kryptoměny jsou v současnosti velmi aktivní počítačovou hrozbou. Tento speciální „těžební“ software vytváří měnové jednotky tím, že využívá výpočetní výkon počítače nebo mobilu své oběti. Podvodné minery těží kryptoměny na úkor cizích uživatelů, protože využívají výpočetní výkon jejich zařízení, aniž by o tom majitelé věděli. Minery se tak v uplynulých měsících staly nejvyužívanějším zákeřným softwarem a dokonce z prvního místa sesadily i obávaný ransomware. Na konci července objevený PowerGhost této hrozbě přidává nový aspekt – tvůrci podvodných minerů se začínají zaměřovat na cílené útoky, jejichž prostřednictvím si vydělají více peněz.</p><p>PowerGhost je schopný se šířit firemní sítí, kde infikuje jak pracovní stanice, tak servery. Doposud jeho prostřednictvím kyberzločinci napadli firmy v Brazílii, Kolumbii, Indii a Turecku. Zajímavé je, že PowerGhost používá řadu fileless technik, díky nimž se nepozorovaně dostane do firemní sítě, kde se usadí. Miner se tak neukládá přímo na disk, což znesnadňuje jeho odhalení a odstranění.  </p><p>K infekci zařízení dochází vzdáleně prostřednictvím exploitů nebo nástrojů pro vzdálenou správu. Po infikování zařízení se hlavní část mineru stáhne a spustí, aniž by došlo k jejímu uložení na pevný disk. Poté kyberzločinci zajistí, aby se software automaticky aktualizoval, rozšířil do sítě a začal nelegálně těžit kryptoměnu.</p><h3>Produkty Kaspersky Lab detekují tuto novou hrozbu jako:</h3><ul><li>PDM:Trojan.Win32.Generic </li><li>PDM:Exploit.Win32.Generic </li><li>HEUR:Trojan.Win32.Generic </li><li>not-a-virus:HEUR:RiskTool.Win32.BitMiner.gen</li></ul> <h3><br>Aby zůstali uživatelé v bezpečí před infekcí minery, doporučují odborníci z Kaspersky Lab následující opatření:</h3><p>1. Pravidelně aktualizujte software na všech zařízeních, která používáte. Aby nemohly minery zneužít zranitelnosti zařízení, používejte nástroje, které je automaticky vyhledávají a instalují jejich záplaty.<br>2. Obětí minerů se mohou stát i méně nápadná zařízení, jako jsou samoodbavovací terminály, platební terminály nebo prodejní automaty. Kdyberzločinci mohou takováto zařízení zneužít k dobývání kryptoměn. <br>3. Využívejte <a href="https://www.aec.cz/cz/av">účinná bezpečnostní řešení</a>, která zahrnují kontrolu provozu aplikací, behaviorální detekci a exploit prevention. Tyto funkce monitorují podezřelou aktivitu aplikací a blokují škodlivé soubory.<br>4. Pravidelně školte zaměstnance a IT personál, citlivá data ukládejte do zvláštních složek, k nimž omezíte přístup.</p><p>Více informací o hrozbě PowerGhost se dozvíte na blogu <a href="https://securelist.com/a-mining-multitool/86950/" target="_blank">Securelist.com</a>. </p>
Každý měsíc se ztratí okolo 23 000 mobilních zařízení, zjistila Kaspersky Labhttps://www.antivirus.cz/Blog/Stranky/kazdy-mesic-se-ztrati-okolo-23-000-mobilnich-zarizeni-zjistila-kaspersky-lab.aspxKaždý měsíc se ztratí okolo 23 000 mobilních zařízení, zjistila Kaspersky Lab<p>Prázdniny jsou v plném proudu a teplé letní počasí vyzývá k tomu, jet se ochladit někam k vodě nebo na výlet do zahraničí. Vodní radovánky i poznávání nových míst úplně vybízí k tomu, abychom si své zážitky zachytili na video nebo zvěčnili na fotografiích. Podle průzkumu Kaspersky Lab představují pro každého pátého právě fotografie a videa z cest nejdůležitější data, která mají uložená ve svých mobilních zařízeních. Pokud by jim ale někdo mobil či tablet ukradl, nebo ho na cestách ztratili, mělo by až 28 % lidí fotky a videa nenávratně ztracené.</p><p>Z dat, která má společnost Kaspersky Lab k dispozici díky svému speciálnímu řešení Kaspersky Internet Security for Android a jeho speciální Anti-Theft funkci, vyplývá, že ke krádeži či ztrátě mobilního zařízení dochází 1,5krát každou minutu. Během jediného měsíce je tak celkem nahlášeno 23 000 zařízení s operačním systémem Android jako ukradených nebo ztracených. Protože v chytrých telefonech a tabletech uchováváme spoustu cenných informací, mezi které patří i dovolenkové audiovizuální vzpomínky, které jsou pro řadu uživatelů velmi důležité, je nutné se o zařízení náležitě starat. Zařízení bychom tak měli chránit před svou nepozorností a nekalými úmysly zlodějů nejen po fyzické stránce, ale zajistit i softwarovou ochranu.</p><p>Další průzkum Kaspersky Lab dokládá, že celosvětově zažily ztrátu nebo krádež svého zařízení 4 % lidí. Z toho se v  57 % případů ztráta týkala uživatelů mobilních zařízení s OS Android. 29 % uživatelů přišlo o notebook a 21 % o svůj iPhone. Krádeží nebo ztrátou tak uživatelé přicházejí o zařízení, jehož cena se v průměru vyšplhá na bezmála 11 000 Kč (485 USD).</p><p>Ochranu a pocit většího bezpečí mohou uživatelům poskytnout moderní bezpečnostní řešení, která v sobě zahrnují nástroje označované jako anti-theft. Díky nim mohou v případě ztráty zařízení zapnout alarm, uzamknout obrazovku nebo mobil dohledat prostřednictvím GPS. Pokročilá řešení dokonce umožňují pořídit fotografii, která může odhalit identitu podvodníka nebo místo, kde se nachází. I navzdory všudypřítomným rizikům a dostupné pomoci ale tyto bezpečnostní prvky využívá pouze <a href="https://media.kasperskycontenthub.com/wp-content/uploads/sites/100/2017/11/10083912/4114_B2C_Report_2017_WEB.pdf">22 % uživatelů</a>. </p><p>„Počet ztracených nebo ukradených zařízení je enormní, zvlášť když si uvědomíme, že náš průzkum bere v úvahu pouze zařízení s Androidem a nainstalovaným řešením Kaspersky Lab Anti-Theft. 23 000 tak je pouze zlomkem celkového počtu mobilů a tabletů, o které každý měsíc uživatelé přijdou. Proto jim doporučujeme, aby si nainstalovali bezpečnostní řešení, které poskytuje ochranu proti krádežím. Ovládání této funkce je velmi jednoduché a v mnoha situacích pomůže uživateli získat svůj ztracený mobil zpátky,“ říká Dmitry Aleshin, odborník ze společnosti Kaspersky Lab.  </p><p>Řešení <a href="https://www.aec.cz/cz/mdm">Kaspersky Internet Security for Android</a> obsahují tuto speciální funkci Anti-Theft. Ta chrání uživatelská data tím, že je v případě krádeže nebo ztráty zařízení znepřístupní. Prostřednictvím portálu My Kaspersky pak uživatelé mohou svůj přístroj dohledat, nebo vzdáleně uzamknout. Dokonce mohou spustit alarm, a to i v případě, kdy pachatel přepne telefon do tichého režimu. <br></p>
Varování před zákeřnou zranitelností ve WhatsAppuhttps://www.antivirus.cz/Blog/Stranky/varovani-pred-zakernou-zranitelnosti-ve-whatsappu.aspxVarování před zákeřnou zranitelností ve WhatsAppu<p>Aplikace WhatsApp, která slouží pro zasílání zpráv a je vlastněná Facebookem, má více než 1,5 miliardy uživatelů, více než miliardu skupin a každý den je jejím prostřednictvím zasláno 65 miliard zpráv, což vytváří samo o sobě obrovský potenciál pro online podvody. A každá nová slabina jen umocňuje nebezpečí.</p><p>Výzkumný tým společnosti Check Point odhalil novou zranitelnost právě v populární aplikaci pro zasílání zpráv. Zranitelnost by mohla útočníkům umožnit zachytit a manipulovat zprávy odesílané v soukromých i skupinových konverzacích, a poskytnout tak útočníkům nebezpečný nástroj na vytváření a šíření dezinformací, které vypadají jako zprávy z důvěryhodných zdrojů.</p><p style="margin-bottom:0px;">Check Point zjistil tři možné varianty útoků, které mohou zneužívat tuto zranitelnost - všechny zahrnují taktiky sociálního inženýrství, které pomohou obelstít koncového uživatele:</p><ul><li>Pomocí funkce "citace" ve skupinové konverzaci je možné změnit identitu odesílatele, dokonce i když osoba není členem skupiny. </li><li>Útočníci mohou změnit text něčí odpovědi. </li><li>Lze odeslat soukromou zprávu jinému účastníkovi skupiny, která je ovšem veřejná pro všechny, takže když cílová osoba reaguje, odpověď je viditelná pro všechny účastníky konverzace.</li></ul><p> <br>Check Point o svých zjištěních informoval společnost WhatsApp. Check Point se navíc domnívá, že tato zranitelnost má nejvyšší prioritu a vyžaduje odpovídající pozornost.</p><p>Více informací najdete v analýze společnosti Check Point:<br><a href="https://research.checkpoint.com/fakesapp-a-vulnerability-in-whatsapp/" target="_blank">https://research.checkpoint.com/fakesapp-a-vulnerability-in-whatsapp/</a><br></p>
Hackeři se do bankovních účtů dostávají skrz mobilyhttps://www.antivirus.cz/Blog/Stranky/hackeri-se-do-bankovnich-uctu-dostavaji-skrz-mobily.aspxHackeři se do bankovních účtů dostávají skrz mobily<p>Mobilní bankovní trojští koně se staly největším strašákem na poli kybernetických hrozeb ve druhém čtvrtletí letošního roku. Množství jejich instalačních balíčků pro mobilní bankovnictví, které pomáhají útočníkům vyhnout se detekci bezpečnostními řešeními, vystoupalo na 61 000. Dosáhly tak na historické maximum, kdy se jejich počet oproti předchozímu čtvrtletí ztrojnásobil. Další podobná zjištění přináší čtvrtletní report společnosti Kaspersky Lab, věnující se vývoji kybernetických hrozeb.</p><p>Mobilní bankovní trojani představují nechvalně známý typ malwaru, který je určen k tomu, aby jeho prostřednictvím zločinci kradli peníze přímo z bankovních účtů mobilních uživatelů. Je proto velmi vyhledávaným nástrojem kyberzločinců po celém světě, který jim umožňuje snadný výdělek. Malware se většinou maskuje jako legální aplikace, čímž láká uživatele, aby si ji stáhli. Poté, co se bankovní aplikace spustí, překryje trojan obrazovku vlastním rozhraním. Pak už kyberzločincům k dovršení krádeže stačí, aby uživatel zadal své údaje.</p><p>Druhé čtvrtletí zaznamenalo masivní nárůst tohoto typu trojských koní. 61 045 zaznamenaných instalačních balíčků představuje historické maximum, které doposud Kaspersky Lab zaregistrovala. O toto vysoké číslo se z velké části zasloužili tvůrci <a href="https://securelist.com/mobile-malware-review-2017/84139/" target="_blank">trojského koně Hqwar</a>, kteří mají na svědomí polovinu nově objevených modifikací. Okolo pěti tisíc instalačních balíčků připadá také <a href="https://securelist.com/mobile-malware-review-2017/84139/" target="_blank">trojanovi pojmenovanému Agent</a>. </p><p>Od dubna do června se mezi země s nejvyšším podílem uživatelů, kteří byli napadeni mobilním bankovním malwarem (v porovnání se všemi uživateli napadenými jakýmkoliv mobilním malwarem), umístily Spojené státy americké (0,79 %), Rusko (0,7 %) a Polsko (0,28 %). Zatímco si Rusko s USA pouze prohodily místo na prvních dvou místech, Polsko se na třetí příčku vyhouplo z devátého místa, kde se nacházelo v prvním čtvrtletí. Zapříčinily to především trojští koně Trojans.AndroidOS.Agent.cw a Trojan-Banker.AndroidOS.Marcher.w.</p><p>Podle odborníků z Kaspersky Lab je tento výrazný nárůst mobilních bankovních trojanů odrazem celosvětového trendu v oblasti mobilního malwaru. Celkově totiž počet jejich instalačních balíčků oproti předchozímu období stoup o 421 000.</p><p>„Při pohledu na vývoj kybernetických hrozeb ve druhém čtvrtletí si jasně uvědomujeme, jak snadno mohou být ohroženi uživatelé mobilních zařízení. Celkový nárůst mobilního malwaru, obzvláště v oblasti bankovnictví, dokládá, že kyberzločinci neustále vyvíjejí nové modifikace svých zhoubných softwarů. Zdokonalují především techniky, které mají zamezit bezpečnostním řešením, aby malware detekovala. Uživatelé a celé bezpečnostní odvětví by proto měli být v nadcházejících měsících obzvláště obezřetní,“ komentuje Viktor Čebišev, bezpečnostní odborník ze společnosti Kaspersky Lab.</p><h2>Kybernetické hrozby týkající se České republiky ve druhém čtvrtletí</h2><ul><li>Od dubna do června zaznamenaly produkty Kaspersky Lab 2 670 585 internetových malwarových útoků na počítače v České republice. </li><li>Ve druhém čtvrtletí zaútočilo na české počítače 2 526 150 malwarových infekcí, které pocházely z offline zdrojů jako jsou USB disky, CD nebo DVD. </li><li>Z České republiky pocházelo ve druhém čtvrtletí 1 193 502 kybernetických útoků, což je 0,12 % celkového světového objemu. Česká republika tak zaujímá v tomto žebříčku 24. místo na světě. Na prvních místech jsou USA (45,87 %), Nizozemí (25,74 %) a Německo (5,33 %).</li></ul> <h2>Další zajímavé statistiky týkající se online hrozeb ve druhém čtvrtletí 2018:</h2><ul><li>Bezpečnostní řešení Kaspersky Lab detekovala a zastavila 962 947 023 útoků, které pocházely z online zdrojů ve 187 zemích po celém světě (20% nárůst oproti předchozímu čtvrtletí). </li><li>Antivirovými komponenty bylo detekováno 351 913 075 unikátních adres URL jako škodlivých (více než 24% nárůst oproti předchozímu čtvrtletí). </li><li>Pokusy o infekci malwarem, který má za cíl ukrást peníze prostřednictvím online bankovnictví, byly zaznamenány na 215 762 uživatelských počítačích (více než 5% nárůst oproti předchozímu čtvrtletí). </li><li>Antivirus Kaspersky Lab detekoval celkově 192 053 604 unikátních škodlivých objektů, což je o dvě procenta více než v prvním čtvrtletí tohoto roku. </li><li>Produkty Kaspersky Lab pro mobilní zařízení detekovaly 1 744 244 škodlivých instalačních balíčků, což je 32% nárůst oproti prvnímu čtvrtletí.</li></ul><p><br>Více informací o vývoji kybernetických hrozeb se dozvíte na blogu <a href="https://securelist.com/it-threat-evolution-q2-2018/87172/" target="_blank">Securelist.com</a>. <br></p><p>​</p>
Mobil sleduje mou polohu i aktivity – to si myslí více než polovina uživatelůhttps://www.antivirus.cz/Blog/Stranky/mobil-sleduje-mou-polohu-i-aktivity-to-si-mysli-vice-nez-polovina-uzivatelu.aspxMobil sleduje mou polohu i aktivity – to si myslí více než polovina uživatelů<p>Uživatelé mají čím dál větší strach z toho, že je jejich mobil sleduje a odposlouchává. Přesněji řečeno se bojí aplikací, které mají nainstalované ve svých chytrých zařízeních, a jejich schopností sledovat polohu, snímat okolí nebo sdílet osobní údaje. Těmto nepříjemnostem se dá přitom jednoduše zabránit, pokud se uživatelé budou řídit několika jednoduchými pravidly.</p><p>Stále více lidí se začíná zajímat o to, jakou za sebou zanechávají digitální stopu a do jaké míry je cizí činitel schopen sledovat jejich aktivity na internetu. Společnost Kaspersky Lab zjistila, že například 61 % lidí nemá rádo, když musí internetové stránce nebo aplikaci udělit přístup ke své aktuální poloze. Takto nespokojených lidí přitom ještě před dvěma lety bylo výrazně méně – 39 %.</p><p>Více než polovina uživatelů (56 %) má také špatný pocit z toho, že někdo může sledovat všechno, co na mobilu dělají. Srovnatelné množství (50 %) se bojí, že je někdo vystopuje na základě funkce určování polohy.</p><p>Obavy uživatelů mají reálné kořeny. Odborníci Kaspersky Lab totiž <a href="https://www.kaspersky.com/blog/my-precious-data-report-one/14093/" target="_blank">zjistili</a>, že aplikace mají nejen přístup k velkému množství dat (jako jsou poloha zařízení, kontakty nebo uživatelské aktivity), ale také často pracují na pozadí, aniž by o tom uživatel věděl. Jak odborníci zjistili, až 83 % aplikací pro Android má přístup k uživatelským citlivým údajům a 96 % z nich se dokáže bez souhlasu uživatele spustit. Těmto negativním projevům jde ale jednoduše zabránit. </p><p>Příčinou jsou mnohdy samotní uživatelé. Téměř polovina z nich (47 %) přiznává, že nekontroluje oprávnění předinstalovaných mobilních aplikací na svých zařízeních s Androidem nebo iOS. Každý pátý (21 %) pak nevěnuje pozornost oprávněním aplikací, které si chce nově stáhnout a nainstalovat. </p><p>„Mobilní aplikace nám každý den pomáhají ve spoustě situací. Upravujeme s jejich pomocí fotografie, komunikujeme s kamarády, hrajeme hry nebo rezervujeme stůl v restauraci. I když jich máme ve svých mobilech celou plejádu, v mnoha ohledech jim nedůvěřujeme. Většina uživatelů má na jednu stranu strach, že aplikace sledují jejich pohyb. Na druhou stranu ale nedělají nic pro to, aby podobným problémům předcházeli. V této situaci jim dokážeme velmi jednoduše a efektivně pomoci. Naše produkty jsou navržené tak, aby ochránily soukromí uživatelů a umožnily jim využívat veškeré výhody internetu bez zbytečných starostí,“ říká Dmitry Aleshin, odborník ze společnosti Kaspersky Lab.</p><p><a href="https://www.aec.cz/cz/produkty-a-sluzby/Stranky/mobilni-bezpecnost.aspx">Bezpečnostní produkty</a> ochrání uživatele před nežádoucími aktivitami aplikací. Jednak chrání mobilní zařízení před potenciálně nebezpečnými aplikacemi, které mohou zneužít přístup k osobním údajům. Dále pak chytré telefony chrání před kybernetickými hrozbami a poskytují extra zabezpečení, když uživatel využívá ebanking nebo nakupuje na e-shopech. Další <a href="https://www.aec.cz/cz/av">speciální řešení</a> navíc analyzují všechny aplikace nainstalované v zařízení a identifikují ty, které pracují na pozadí a zbytečně tak vybíjejí baterii. Uživatel následně takové aplikace může jedním dotykem vypnout.<br></p>
Bezpečnostní nedostatky carsharingových aplikacíhttps://www.antivirus.cz/Blog/Stranky/bezpecnostni-nedostatky-carsharingovych-aplikaci.aspxBezpečnostní nedostatky carsharingových aplikací<p>Odborníci ze společnosti Kaspersky Lab analyzovali zabezpečení 13 aplikací určených pro sdílení aut – carsharing. Vybrali si aplikace zavedených firem z různých koutů světa – USA, Evropy a Ruska. Zjistili, že všechny aplikace obsahují řadu bezpečnostních slabin, které mohou kyberzločinci zneužít, aby se zmocnili automobilu. Jakmile získají přístup do aplikace, mohou totiž dělat téměř cokoliv – ukrást auto pod falešným jménem, odcizit detaily o vozidle nebo uživatelská data.</p><p>Aplikace nám usnadňují život a zjednodušují každodenní transakce. Aplikace pro sdílení aut nebo donášku jídla tento koncept posunuly ještě o krok dále – umožnily využívání nadstandardních služeb díky nižším cenám širšímu spektru obyvatel. I když jsou carsharingové aplikace pro lidi s nižšími příjmy nedocenitelné a výrazně šetří jejich peněženky i starosti, mohou na druhou stranu přidělat vrásky na čele vlastníkům automobilů ale i jejich uživatelům. Mohou totiž představovat slabý článek v zabezpečení jejich dat i majetku. </p><p>Bezpečnostní odborníci z Kaspersky Lab se proto rozhodli prozkoumat závažnost tohoto problému a 13 carsharingových aplikací podrobili důkladné analýze. Ty byly vyvinuty předními firmami v této oblasti, přičemž z dat obchodu Google Play vyplývá, že si je stáhl více než milion uživatelů. Analýza odhalila hned několik bezpečnostních slabin u každé ze zkoumaných aplikací. Odborníci navíc zjistili, že se už hackerům daří kradené účty zneužívat ke svému obohacení. </p><h3>Mezi objevené zranitelnosti patří: </h3><ul><li>Chybějící ochrana proti man-in-the-middle útokům. To v praxi znamená, že dojde k přesměrování uživatele na podvodnou stránku, zatímco si myslí, že se nachází na oficiálním webu. Přesměrování síťového provozu tak způsobí, že hackeři mohou získat veškerá přenášená osobní data včetně přihlašovacích údajů, hesel, PINů a podobně. </li><li>Chybějící ochrana aplikací před reverzním inženýrstvím. Kvůli této chybě může útočník snadno pochopit, jak aplikace pracuje. To mu umožní vyhledat slabinu, kterou následně zneužije k získání přístupu do její serverové infrastruktury. </li><li>Chybějící techniky umožňující odhalit rootování. Rootovací oprávnění mohou útočníkům poskytnout nekonečné možnosti, jak aplikace zneužít. </li><li>Nedostatečná ochrana před technikami překrývání aplikací. Kvůli nim mohou vyskakovat phishingová okna, jejichž prostřednictvím chtějí hackeři od uživatelů získat osobní data. </li><li>Méně než polovina aplikací vyžadovala užívání silných hesel. U větší části z nich tak mohou útočníci použít útok hrubou silou, aby zjistili uživatelovo heslo.</li></ul> <p><br>Po úspěšném nabourání do aplikace může útočník nepozorovaně získat kontrolu nad automobilem – ukrást ho, jezdit zadarmo, šmírovat uživatele nebo získat osobní data uživatelů, která následně zpeněží na černém trhu.</p><p>„Naše analýza prokázala, že by aplikace určené pro sdílení aut nebyly v současné chvíli schopné vzdorovat malwarovému útoku. Doposud jsme nezaznamenali žádné sofistikované útoky na carsharingové služby, ale nabídky a diskuze na černém trhu dávají tušit, že tento stav nebude trvat dlouho, protože si kyberzločinci uvědomují, jakou jim aplikace nabízejí příležitost,“ varuje Viktor Chebyshev, bezpečnostní odborník Kaspersky Lab.</p><h3>Odborníci Kaspersky Lab doporučují uživatelům carsharingových aplikací následující opatření, aby ochránili své automobily a osobní data:</h3><ul><li>Nerootujte svá zařízení s OS Android, protože tím dokořán otevřete dveře zákeřným aplikacím. </li><li>Pravidelně aktualizujte operační systém svého zařízení, čímž snížíte výskyt zranitelností softwaru. </li><li>Nainstalujte si účinné bezpečnostní řešení, které vaše zařízení ochrání před kybernetickými útoky.</li></ul><p><br>Více informací o hrozbách, které se skrývají v carsharingových aplikacích se dozvíte na blogu <a href="https://securelist.com/a-study-of-car-sharing-apps/86948/" target="_blank">Securelist.com</a>.<br></p>
Nevyžádané reklamy jsou nejčastějším letním problémem českého internetuhttps://www.antivirus.cz/Blog/Stranky/nevyzadane-reklamy-jsou-nejcastejsim-letnim-problemem-ceskeho-internetu.aspxNevyžádané reklamy jsou nejčastějším letním problémem českého internetu<p><strong>​Nejvyššího podílu mezi internetovými hrozbami dosáhl v červenci škodlivý kód JS/Adware.Agent.AA. </strong></p><p>Uživatele v České republice během letních měsíců častěji obtěžují nevyžádané reklamy a falešné aktualizace softwaru, které jsou způsobeny tzv. adwarem. Během července je v prostředí internetu nejčastěji obtěžoval škodlivý kód JS/Adware.Agent.AA, který stál za více než desetinou případů všech online hrozeb a potenciálně nechtěných aplikací (Potentially Unwanted Applications, PUA) detekovaných společností ESET. Na druhé místo se přesunul malware JS/CoinMiner, který útočníci používají ke skryté těžbě kryptoměn a představoval 8,3 % zachycených útoků. Třetí pozice patřila dalšímu adwaru HTML/Adware.Agent.A s podílem 6,75 %.</p><p>„Adware řadíme mezi tzv. potenciálně nechtěné aplikace, které se do napadených zařízení stahují společně s některými nástroji – například video přehrávače, manažery stahování souborů, PDF generátory –  volně šiřenými po internetu. Poté, co jsou nainstalovány, zobrazují například vyskakovací okna s reklamou, bannery a podobně. Pro jejich autory jsou zdrojem peněz, které plynou z reklamních prokliků,“ vysvětluje Miroslav Dvořák, technický ředitel české pobočky společnosti ESET.</p><p>„Podíl adware na internetových hrozbách v České republice během letních prázdnin výrazně roste. Během července se do první desítky zachycených škodlivých kódů dostaly hned tři adwary, které dohromady představovaly víc než pětinu všech detekcí, konkrétně 21,06 %,“ dodává Dvořák. </p><p>Na ústupu je naopak JS/CoinMiner, který klesl z 9,34 % na 8,3 % podílu na internetových hrozbách, či backdoor SMB/Exploit.DoublePulsar. Ten napadá počítače s neaktualizovaným operačním systémem Windows a loni na jaře se podílel na šíření ransomwaru WannaCry. Zatímco letos v červnu představoval 5,35 % všech zachycených hrozeb, v červenci jeho podíl klesl na 4,91 % a zařadil se na čtvrté místo v žebříčku nejčastějších škodlivých kódů na českém internetu.</p><h2><br>Nejčastější internetové hrozby v České republice za červenec 2018:</h2><p>1. JS/Adware.Agent.AA (10,57 %)<br>2. JS/CoinMiner (8,3 %)<br>3. HTML/Adware.Agent.A (6,75 %)<br>4. SMB/Exploit.DoublePulsar (4,91 %)<br>5. JS/Adware.AztecMedia (3,74 %)<br>6. HTML/FakeAlert (3,53 %)<br>7. JS/Redirector (3,25 %)<br>8. Win32/GenKryptik (2,21 %)<br>9. PDF/Fraud (2,12 %)<br>10. Win32/Exploit.CVE-2017-11882 (1,84 %)<br><img src="/Blog/PublishingImages/Clanky/2018/eset-hrozby-2018-07.png" alt="" style="margin:5px;width:650px;" /></p>
Domácí mazlíčci v digitální době – co dělat, abychom je ochránili?https://www.antivirus.cz/Blog/Stranky/domaci-mazlicci-v-digitalni-dobe-co-delat-abychom-je-ochranili.aspxDomácí mazlíčci v digitální době – co dělat, abychom je ochránili?<p>​Společnost Kaspersky Lab společně s agenturou Opeepl provedly průzkum mezi 7 765 chovateli domácích mazlíčků ze všech koutů světa*. Zajímaly se o to, do jaké míry ovlivňují moderní technologie bezpečnost čtyřnohých společníků. Ukázalo se, že každý pátý chovatel používá nějaké digitální zařízení, které mu umožňuje dohlížet na svého mazlíčka. U 39 % z nich toto zařízení ohrozilo bezpečnost mazlíčka nebo jim samotným způsobilo újmu. </p><p>Společnost Kaspersky Lab se letos ve druhém čtvrtletí <a href="https://securelist.com/i-know-where-your-pet-is/85600/">zabývala</a> zranitelnostmi GPS trackerů určených především pro kočky a psi. Odborníci zjistili, že tato zařízení mohou hackerům poskytnout nejen informace o momentální poloze domácího mazlíčka, ale umožní jim proniknout i do domácí sítě a ukrást uživatelská data. V průběhu monitorování situace v této oblasti odborníci zjistili, že se podobné digitální technologie nevyskytují pouze u trackerů, ale i u spousty dalších zařízení pro domácí mazlíčky. Mezi nejoblíbenější patří webové kamery, díky nimž majitelé sledují své chlupáče. Smartphony a tablety se speciálními hrami pro kočky a psi. Digitální hračky nebo automatické dávkovače krmiva a vody.</p><p>V případě těchto zařízení ale neexistuje záruka, že například chybný regulátor teploty vody neudělá z akvária hrnec s vroucí vodou. Nebo že automatický dávkovač krmiva nenechá kočku několik dní bez granulí. Představa těchto extrémních situací může být stresující jak pro samotné psi a kočky, tak i jejich majitele. Z průzkumu vyplynulo, že například polovina takových zařízení se může připojit k internetu, a hackeři je tak díky tomu mají na dosah ruky. I kvůli tomu celých 13 % chovatelů uvedlo, že se hackeři nabourali do zařízení jejich mazlíčků. V mnoha dalších případech tato zařízení přestala fungovat, nebo pracovala špatně. To ve 32 % případů ohrozilo život mazlíčka, v dalších 32 % případů mělo negativní vliv na jeho zdraví a ve 23 % na jeho psychiku. Nespolehlivost a chybovost zařízení se negativně projevila na psychiku i u 19 % majitelů.</p><p>„Technologie nepomáhají pouze lidem, ale mohou sloužit i našim čtyřnohým společníkům. Díky moderním zařízením nad nimi můžeme držet ochrannou ruku, lépe se o ně starat a poskytovat jim vyšší pohodlí. Ale tak jako v případě všech digitálních zařízení nesmíme zapomínat na rizika spojená s jejich využíváním – tyto stroje se mohou porouchat, nebo je mohou ohrozit hackeři. Je proto důležité myslet na bezpečnost dopředu a zároveň mít záložní plán pro případ, že se porouchají. Samozřejmě je velmi důležité věnovat výběru zařízení náležitou pozornost,“ říká David Emm, hlavní bezpečnostní odborník ve společnosti Kaspersky Lab. </p><h2>Proto, aby byli domácí mazlíčci v bezpečí před jakýmikoliv riziky, doporučují odborníci z Kaspersky Lab následující opatření:</h2><ul><li>Zjistěte si ještě před nákupem, jestli zařízení, které máte v košíku, nemá bezpečnostní slabiny. Na internetu snadno najdete informace o objevených a případně opravených zranitelnostech. Je velmi pravděpodobné, že přístroj, který si chcete koupit, zkontrolovali odborníci na bezpečnost digitálních zařízení. V takovém případě zjistíte, jaké problémy mohou s přístrojem nastat a zda byly opraveny. V nejlepším případě kupujte taková zařízení, jejichž software byl již vylepšen a umožňuje aktualizace i do budoucna. </li><li>Změňte přednastavené heslo zařízení ještě před tím, než ho začnete používat. Pro každé zařízení i účet byste měli používat originální, silná hesla. </li><li>V přístroji zakažte, aby k němu mohl získat přístup někdo cizí, mimo vaši síť – pokud to výslovně nepotřebujete. </li><li>Zakažte všechny síťové služby, které nepotřebují toto zařízení používat. </li><li>Pravidelně aktualizujte firmware vašeho zařízení (pokud jsou aktualizace dostupné). </li><li>Pro vyšší bezpečnost chytrých zařízení ve vaší domácnosti můžete používat speciální bezpečnostní řešení, jako je Kaspersky IoT Scanner. Tato volně dostupná aplikace pro zařízení s operačním systémem Android monitoruje Wi-Fi síť a informuje uživatele o připojených zařízeních a úrovni jejich zabezpečení.</li></ul><h2> <br>Další zajímavá zjištění průzkumu mezi evropskými chovateli domácích mazlíčků:</h2><ul><li>45 % Evropanů vlastní psa; 37 % kočku, 13 % rybičky, 10 % ptáka, 7 % králíka a 25 % nechová žádné domácí zvíře. </li><li>18 % Evropanů používá digitální zařízení, která jim pomáhají s péčí o domácí mazlíčky. </li><li>Nejčastěji (27 %) chovatelé používají digitální zařízení pro kontrolu a ovládání teploty a vlhkosti, aby mazlíčkům zajistili optimální prostředí. 25 % používá hry na tabletech nebo chytrých telefonech, určené pro domácí zvířata. Stejný podíl dotázaných nechal své mazlíčky očipovat. 23 % chovatelů spoléhá na elektronické dávkovače krmení a vody. </li><li>41 % dotázaných uvedlo, že jsou tato zařízení pro domácí mazlíčky připojena k internetu. Necelých 17 % chovatelů nevědělo, zda je jimi používané zařízení schopné se k síti připojit. </li><li>Více než polovina (51 %) chovatelů neměla s těmito zařízeními žádný problém. Naopak 13 % uvedlo, že se do jejich zařízení nabourali hackeři. U 22 % přestalo zařízení bez zjevného důvodu fungovat. </li><li>62 % evropských chovatelů neplánuje do budoucna používat žádná digitální zařízení ve spojení se svými domácími mazlíčky. Zbylých 38 % o jejich pořízení uvažuje.</li></ul> <br> <hr /> <p>* Průzkumu se účastnili pouze majitelé domácích mazlíčků, kteří vlastnili alespoň jeden chytrý telefon. Internetové dotazování proběhlo v květnu a červnu tohoto roku. Respondenti pocházeli z těchto států: Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Belgie, Turecko, Singapur, Austrálie, Indie, Japonsko, USA, Brazílie, Mexiko, Kolumbie, Rusko a Spojené arabské emiráty. </p><p><img src="/Blog/PublishingImages/Clanky/2018/rady-pro-pejskare.png" alt="" style="margin:5px;width:650px;" /> <br></p>
Tiskárny, eSport a kryptoměny čelily náporu DDoS útoků ve druhém čtvrtletíhttps://www.antivirus.cz/Blog/Stranky/tiskarny-esport-a-kryptomeny-celily-naporu-ddos-utoku-ve-druhem-ctvrtleti.aspxTiskárny, eSport a kryptoměny čelily náporu DDoS útoků ve druhém čtvrtletí<p>Společnost Kaspersky Lab zveřejnila svůj čtvrtletní report týkající se botnetových DDoS útoků. V období od dubna do června 2018 začali hackeři opět využívat staré zranitelnosti kamer a tiskáren, které podle kyberbezpečnostních odborníků zneužili k DDoS útokům. Zároveň útočili na širší spektrum cílů a své snahy zpeněžili prostřednictvím kryptoměn.</p><p>Ve druhém čtvrtletí tohoto roku zaútočily DDoS botnety na online zdroje v 74 zemích světa. Poprvé od začátku uveřejňování pravidelných čtvrtletních DDoS reportů společností Kaspersky Lab se mezi prvními třemi státy s nejvyšším počtem zaznamenaných útoků objevil Hong Kong. Po Číně na něj bylo zacíleno nejvíce útoků, jejichž množství se více než zpětinásobilo – z celosvětového objemu na Hong Kong cílilo 17 % DDoS útoků. Třetí místo zaujaly Spojené státy a čtvrté Jižní Korea. V Hong Kongu byly nejvíce postiženy hostingové služby a cloudové platformy. Státem s největším množstvím hostovaných C&C serverů se staly USA, na jejichž území se ve druhém čtvrtletí nacházela téměř polovina (45 %) všech aktivních botnetových C&C serverů. </p><p>V uplynulém čtvrtletí výrazně klesla aktivita Windowsových DDoS botnetů, zároveň ale o 25 % vzrostla aktivita Linuxových botnetů. Ty se postaraly o 95 % všech DDoS útoků v letošním druhém čtvrtletí. To také zapříčinilo výrazný nárůst podílu SYN flood útoků, které se z 57% podílu vyhouply na 80%. </p><p>Kyberzločinci znovuobjevili velmi staré zranitelnosti, které využili ve svých útocích. Odborníci tak například <a href="https://www.imperva.com/blog/2018/05/new-ddos-attack-method-demands-a-fresh-approach-to-amplification-assault-mitigation/" target="_blank">odhalili DDoS útoky</a>, které zahrnovaly zranitelnost v Universal Plug-and-Play protokolu, která je známá už od roku 2001. Tým společnosti Kaspersky Lab zabývající se ochranou před DDoS útoky dokonce zaznamenal útok využívající zranitelnost v CHARGEN protokolu, která byla poprvé popsána už v roce 1983. I přes to, že je tento protokol velmi pomalý a jeho kapacita značně omezená, vyskytuje se na internetu stále mnoho otevřených CHARGEN serverů. Jedná se většinou o tiskárny a kopírky.</p><p>Kyberzločinci nicméně vytvářeli i nové botnety. Například v Japonsku využili více než <a href="https://www.blackhotfirenetwork.com/news/hackers-used-50000-video-cameras-in-japan-to-carry-out-ddos-attacks/" target="_blank">50 000 bezpečnostních kamer</a> ke spuštění DDoS útoků. </p><p>Aby útočníci své aktivity proměnili v peněžitý zisk, cílí často na burzy s kryptoměnami i běžnými měnami. Typickým příkladem je útok na <a href="https://bitcoinmagazine.com/articles/verge-cryptocurrency-suffers-its-second-hack-less-two-months/" target="_blank">kryptoměnu Verge</a>, kdy napadli pooly pro těžbu této virtuální měny a v nastalém chaosu dokázali ukrást 35 milionů XVGs. </p><p>„K zorganizování DDoS útoků vede kyberzločince řada motivů – může se v určitých případech jednat o politický nebo společenský protest, osobní odplatu, vzájemnou rivalitu. Ve většině případů jsou ale hlavní motivací peníze, proto kyberzločinci z pravidla útočí na firmy a služby, které kumulují velké zisky. DDoS útoky buď fungují jako kamufláž pro krádež peněz, nebo k vyhrožování a případnému vyžadování výkupného. Kyberzločinci si tímto způsobem mohou vydělat stovky tisíc až miliony dolarů,“ varuje Alexey Kiselev, manažer týmu Kaspersky DDoS Protection.</p><p>Nežádoucímu zájmu hackerů se také těší herní platformy, které největšímu náporu čelí v průběhu eSport turnajů. Jak zjistili odborníci Kaspersky Lab, DDoS útoky nebývají zacíleny pouze na herní servery (hackeři jejich prostřednictvím vydírají organizátory turnajů, že naruší probíhající soutěže, přičemž požadují výkupné), ale i na samotné hráče, kteří se připojují na svých vlastních platformách. Cílený DDoS útok na klíčového hráče e-gaimingového týmu ho může jednoduše vyřadit ze hry, a celý tým tak může přijít o veškeré šance na vítězství v turnaji. Stejnou taktiku kyberzločinci využívají i na streamovací služby, které přenášejí online přenosy z turnajů. Protože je v této oblasti silná konkurence, mohou hackeři negativně ovlivnit výdělky jednotlivých hráčů a streamerů.</p><p>„V České republice jsme zatím žádný podobný útok na turnaj nebo přímo účet hráče ještě nezaznamenali. Ve světě se sice z elektronického sportu za posledních několik let stal miliardový business, u nás se v něm ale zatím netočí takové peníze, abychom byli pro kyberzločince atraktivní. Se zabezpečením našich turnajů spoléháme také na třetí strany, na jejichž cloudových serverech jsou jednotlivé turnaje hostovány,“ říká Marek Sýkora z českého herního týmu eSuba.</p><p> </p>